Suwon a Soul, Aneb na skok do Koreje Možnosti

[Vojta Pitra]

---

Když už jsem na to narazil a byl pošťouchnut k rozvedení, tak tady pár základních informací.

KDO: já a dvě spolužačky z prváků na koreanistice.
KDY: přílet do Koreje v neděli 3. 5. a odlet v pondělí 11. 5.
KAM: dva dny v Soulu, potom přesun do Suwonu na pět dní a zbylé dva dny zase v Soulu.
PROČ: na školu přišla nabídku účasti na studentském fóru organizovaném OSN a konajícím se na univerzitě Kjong-hi. Holky tam poslali nějakou práci, tu ale odmítli, ale vzali nás jako posluchače. Jde o World Civic Youth Forum 2009. více zde: http://www.wcyf2009.org/
ZA KOLIK: letenku máme zpáteční z Mnichova za třináct tisíc. Do Mnichova busem za sedm set. Zpátky nás z Mnichova hodí otec jedné ze spolužaček. Dny v Soulu si vše hradíme sami, nějaký hostel a jídlo. Během fóra bude bydlet v nějakém hotelu placeném organizátory a obědy a večeře jsou taky zadarmo.
CO TAM: okukovat Soul a Suwon. Ta konference je jen taková záminka k cestě Navíc každý den bude nějaký kulturní program, takže uvidíme.

Jestli máte nějaké otázky, tak se s nimi.

Příspěvek upraven uživatelem Vojta Pitra 15.4 2009 - 17:02

[Ryan Giggs]

Menšia technicka. V datume cesty je asi chyba, či nie?

[aionori]

Zdravím, Vojto.
Tak dotaz: Zda bys byl tak laskav, a stejně jako již několikrát v minulosti, udělal pár foteček a následně napsal Tvoje pocity (z další) návštěvy Korey.
To je prozatím vše.

[Vojta Pitra]

No jo, hergot, špatný měsíc:) Jdu to opravit.

Jasně, hodlám fotit jako blázen:) A něco menšího snad taky sepíšu.

[aionori]

Njn, chybička se vloudila - stane se
Horší by to bylo, kdybyste již stáli na letišti: "Kurnikšopa! Spletli jsem datum!"


PS: Jako blázen nemusíš fotit, stačí fotit jako Vojta

[zennie]

No ja zavidim a jen podporim zajem o fotky a vypraveni (i pres to, ze to evidentne beres jako samozrejmost)

[aionori]

Tak ať se Ti tam líbí, Vojto, ale myslím, že s tím problém nebude

[Adrian]

Vojta: Tak si to uzi, ja ta "vystriedam" na jesen dalsou navstevou Pusanu

[Lyn]

To se máš, taky bych hned jela! Užij si to, jsem zvědavá na fotky.
Můžu se zeptat na tu letenku? Podle toho co jsem hledala na internetu je to docela nízká cena.. jak dlouho dobředu jste ji kupovali? A u jaké společnosti?

[Vojta Pitra]

Ahoj lidi,

v pondělí večer jsem se vrátil, ale potřeboval jsem nějakou aklimatizaci, než jsem sem zavítal. Nejdřív k tomu dotazu, letenky jsme koupili přes student agency asi měsíc a půl dopředu a stály necelých třináct tisíc. Letěli jsme s Air France z Mnichova do Paříže a potom do Soulu.

[Vojta Pitra]

Už jsem se začal prohrabovat fotkami a trochu si to v hlavě třídit. Tady je první kus, spíš takový prolog. Ještě nevím, jak o tom budu psát, jestli chronologicky, nebo v tématických blocích, ale hlavně bude těžký si najít čas, od pondělka začíná zkouškový a ještě musím vyřizovat vízum do USA a další příjemný věci. Víc fotek je na facebooku, později je nahraju i na picasa a hodím sem link.

Z blogu.

Tak jsem zase doma a moc nadšený z toho nejsem. Hned bych se vrátil a užíval si báječné dny v Koreji s novými kamarády, speciálně s "sick family". Sick family je parta lidí, jejíž jsem byl součástí a se kterou jsem strávil tři naprosto úžasné dny. Složení bylo následující: Teresita z Filipín, Lucky z Číny, Erika z Paraguaye a Judy, Sunny a Joo-hee z Koreje. A proč "sick"? Protože většina z nás měla nějaké zdravotní problémy, například já si zlomil nehet na palci na pravé noze, když jsme se jako dobrovolník účastnil prezentace taekwonda. Společně jsme trávili čas v Suwonu během fóra a potom v Soulu. Jak pozorným čtenářům došlo, většinu času jsem byl ve skupině šesti nádherných holek. Byly to nezapomenutelné dny a všechny holky mi strašně moc chybí. Nikdy se mi po nějakém táboře nebo podobné akci nestýskalo, teď jsem spolu byli tři dny a já jsem pořád vykolejený. Chybíte mi, snad se někdy ještě setkáme.

obr.: Sick family v Soulu v restauraci. Zleva: Erika, Joo-hee, Teresita, Judy, Sunny, já a Lucky.



obr.: Společně s Rang Rang Chengem z Číny.



obr.: S Durbekem Alijevem a Tianyi Wang.



obr.: Někde okolo Insadongu (možná).



obr.: kompletní rodinka na pikniku u řeky Han.



Jestli máte nějaké otázky, tak klidně sem s nima.

[mi0]

Niekto je na "dovolenke" s českými turistami typu "baťůžkáři", niekto provokačne so 6timi babami... asi prestanem tieto opisy z ciest čítať, len čo mi je ľúto..

[Vojta Pitra]

To víš, je na každém, ke komu se připojí:) Mě to táhne s holkám:)

[Lagardere]

Myslím, že si plníš jeden sen za druhým a opravdu se ti ve všem daří, tohle už je jen třešnička na dortu... a myslím, že příjemná - komu by se nelíbilo cestovat s mladýma asijskýma holčinama, vskutku příjemné. Nedá mi to samozřejmě, abych se nezeptal, která pak po tobě pokukovala? Hlavně mi netvrď, že žádná. A po který si pokukoval ty? A rozepiš se pěkně, je to vždy příjemné čtení.

[Eles]

Jó, tak tohle je dost slušný Paráda !!!

[tombac]

Holky moc hezke. Jak velkemu zajmu opacneho pohlavi se v Koreji tesi blondaty vysoky Evropan, to me take dost zajima... Jen se hezky rozepis.
A koukam, ze ta prezentace taekwonda v tvem pripade asi nesestavala jen z drzeni lapy.

[Vojta Pitra]

Na všechno odpovím, chlapci, akorát mi musíte dát čas, zrovna mě uhánějí kvůli vízu.

[Vojta Pitra]

Lagardere

Díky, taky si myslím, že si plním jeden sen za druhým a jsem za to moc vděčný všem, kteří mi to umožňují, což jsou hlavně rodiče:)

Teď k tvé otázce. Moje milostné zájmy jsou v Praze, takže jsem se tam ani o nic nepokoušel, stejně by to nemělo na těch pár dní cenu. Těžko říct, jestli jsem se nějaké líbil, nejsem Brad Pitt, ale nějaké pozitivní ohlasy jsem rozhodně zaznamenal:) Mě se líbily všechny holky, jsou to kočky, ke škaredým bych se nepřidával:)

Tombac
Na tvoji otázku se rozepíšu na příští příspěvek na blog. Chtěl jsem to původně napsat najednou se sick family, ale nějak mi to nabobtnalo, takže středoškolačky budou mít zvláštní příspěvek.

K teakwondu. Lámali jsme nějaké desky kopem do výšky (to asi nebude ten správný termín:)) a já ji zlomil, o to by nešlo. Ale současně jsem si zlomil nehet na palci u nohy. Nebolelo to vůbec, všimnul jsem si toho jenom podle krve:)

Teď už ale další příspěvek z blogu.

Meet the Sick Family

Jak už jsem napsal, většinu času jsem trávil v partě šesti holek, která si začala říkat sick family. Je na čase si holky trochu představit.

obr.: Teresita Apagnol aka Tech z Filipín.



Hlavou rodiny byla Teresita Apagnol, zkráceně Tech. Je to taková malá roztomilá Filipínka studující v Soulu korejštinu jako výměnný student. Korejsky umí opravdu dobře, anglicky dokonale, protože na Filipínách chodila od dětství do anglické školy. Je to taková filipínská verze My sassy girl, je pro každou špatnost, pořád vykládá něco děsně srandovního a má nevyčerpatelný elán. S ní jsem strávil asi nejvíce času, protože jsem ji potkal jako první a i poslední den, když už se sick family rozpustila, jsme se sešli na večeři u jednoho pouličního stánku (už jsem neměl moc peněz a tohle byla nejlevnější možnost) a potom šli spolu s jejím korejským přítelem na zakončení festivalu HiSeoul.

obr.: Erika Velazquez z Paraguaye.



Jedinou neasijskou součástí rodinky (když nepočítám sebe) byla Erika Velazquez z Paraquaye. Ta se naopak připojila jako poslední a po přílety prospala dva večery, jak byla unavená z dvoudenní cesty. Je to strašná kočka, co vám budu povídat, ale není moc velká mluvka. Nejvíc si užívala nákupy suvenýrů, takže se Insadongu zastavovala každých pět metrů, až jsme museli zavést “Dont stop rule”. Vždycky, když to vypadalo, že se zase někde zasekává, někdo zakřičel “Dont stop rule” a musela pokračovat. Tech na ni byla jeden večer pěkně naštvaná, protože když jsme se vracely z centra Soulu do našeho odlehlého hotelu v Suwonu, tak se otráveně ptala, když už tam konečně budeme. Teď zrovna je v Americe, něco tam studuje.

obr.: Yingjun Jiang aka Lucky z Číny.



Čínu zastupovala Yingjun Jiang aka Lucky. Strašně milá a hodná holka, navíc moc pěkná. Tech o ní říkala, že je to jedna z nejlepších Číňanek, jaké kdy potkala. Je z bohaté rodiny, ale přitom je hodně skromná. Anglicky umí skvěle, ale má takový roztomilý způsob intonace. Nedá se to moc popsat, museli byste to slyšet, ale kdykoli jsem ji slyšel mluvit, přišla mi strašně roztomilá. Často používala slovo “Actually” a mluvila stylem “actually not - akšli náááád” nebo “actually good - akšli gůůůůd”. Její akšli mi moc chybí. Někdy v září odjíždí studovat do Ameriky, snad se tam nezkazí, teď je to taková nevinná princezna.

obr.: Lucky a Tech.



Zbývají tři Korejky, Park Sun Young, Kim Joo Hee a Jun Sol Eun. Všechny jsou studenty pořádající univerzity Kyung Hee.

obr.: Tech a Party Girl.



Začnu se Jun aka Judy aka Party Girl. Ta se přidala nejpozději a Party Girl je proto, že s námi nešla na koncert Big Bang a místo toho šla do nějakého klubu tančit. Na Korejku něco neskutečného, protože všechny se doslova třásly až uvidí Big Bang. Jako jediná z holek žije v Soulu, ostatní jsou ze Suwonu. Moc toho o ní nevím, ale byla s ní sranda.

obr.: Joo Hee a Sunny.



Kim Joo Hee, hezká, milá a pořád smějící se. To ale v podstatě sedí na všechny holky. Kim byla taková naše průvodkyně, přestože se v Soulu nijak extra nevyznala, protože je ze Suwonu. Aby s námi mohla být poslední den, tak dokonce nešla do práce. Její šéfovou je prý nějaká stará adžuma a strašně se bála, aby nepřišla o tu práci. Nakonec ji zavolala, že její matka je nemocná a že se o ní musí starat. U toho telefonátu jsem byl a mluvila tak smutně, že byste měli problémy se nerozplakat. Potěšující bylo, že jsem rozuměl skoro všemu, co říkala. Adžuma to samozřejmě snědla i s navijákem. V Koreji asi neexistuje lepší výmluva než ta, že se musíte starat o nemocnou matku. Adžuma by si takovou dceru určitě taky přála, takže to proběhlo v pohodě. Joo Hee riskovala jen proto, aby s námi mohla být a to se cení. Respekt!

obr.: Lucky a Joo Hee.



Posledním členem sick family byla Park Sun Young aka Sunny. Teď ani nevím, jestli mám znova psát ty slova jako krásná, roztomilá, rozkošná nebo děsně vtipná. Se Sunny jsme seznámili, když zrovna soutěžila v páce. Mp3 přehrávač sice nevyhrála, ale rvala se jako lev. Proti obří Rusce ale neměla drobná Sunny šanci. Na Sunny byly nejlepší její neustálé záchvaty smíchu. Každou chvíli se rozesmála tak, že musela kousek odběhnout a otočit se zády a tam se vysmát. Chudák Sunny taky musela vysvětlovat komunikační šumy, když někdo něčemu nerozuměl. Většinou to byla jen legrace, taková zkouška, ať zkusí něco vysvětlit. Doteď si pamatuji, jak měla vysvětlit, co znamená “pervert”. Tak si s tím lámala hlavu, až jsem přišel se svou definicí “Somebody who is disgusting”, za kterou jsem sklidil uznalý potlesk.

obr.: Já a Sunny.



Holky mi moc chybí, snad aspoň některou z nich ještě někdy uvidím. Tech si už během fóra guglila Prahu a nějaká česká slovíčka a ptala se mě, kolik stojí letenky, takže by někdy mohla přijet, ale je to pro ni dost drahá záležitost. Teď jsem holkám na facebooku napsal, ať mi pošlou své adresy, že jim pošlu pohled z Prahy. Díky tomu jsem taky dnes zjistil, že známka do Asie stojí 18 korun.

obr.: Chybí jen Lucky.



obr.: Erika, já, Joo Hee a Lucky.



obr.: Tech, Lucky, já a Sunny.

[Vojta Pitra]

Tak další drobný kousek z blogu.

Korejské středoškolačky

Se středoškolačkami jsem měl během wcyf fóra tu čest hned dvakrát. Poprvé to bylo na koncertu, který pro účastníky fóra připravili pořadatelé a na který mohl přijít kdokoliv. Vzhledem k tomu, že vystupovali například SG Wanabe a Big Bang, tak bylo publikum plné středoškolaček. Ty se pořádně rozvášnili až na konci koncertu, když na podium naběhli kluci z Big Bangu. Kdyby jim v tom nezabránili členové ochranky, určitě by vběhly až na podium. Křičely, co to šlo, a každou chvíli někdo volal, že někoho miluje. To jsem si připadal jako koncertu Lunetiku. Na tom jsem tedy nikdy nebyl, ale takhle nějak si to představuji. Ale vzhledem k tomu, že jsme v Koreji, tam na podium nepřilétly žádné kalhotky. Vlastně nepřilétlo vůbec nic, holky byly v pohodě. Kromě záchvatů jak na koncertu Michaela Jacksona nic nedělaly.

obr.: dlouho před začátkem koncertu už byly v hledišti skupinky natěšených středoškolaček. Všimnětě si skoro jednotného sestřihu.



Druhé setkání proběhlo poslední den fóra, kdy měla Kyung Hee University den otevřených dveří a v celém kampusu byly stovky uniformovaných středoškolaček. Díky uniformám se dali rozlišit od ostatních lidí na kilometr daleko. Dalším jejich společný m rysem bylo, že se nikdy nepohybovaly v menších skupinách než tak po deseti. A v této situaci jsem se se Sick family snažili odjet z kampusu do Soulu. Protože to byly naše poslední chvilky v krásném suwonském kampusu, tak jsme se samozřejmě fotili jako o život. To když spatřili středoškolačky, tak se hned začaly fotit s náma. Stačilo udělat malé gesto, ať se k nám přidají a během pár vteřin jste měli okolo sebe deset nadšením křičících středoškolaček. Snad to nebude znít jako samochvála, ale nejpopulárnějším objektem při focení jsem byl já, jako jediný blonďák široko daleko. Pravděpodobně šlo o mých patnáct minut slávy, protože v tu chvíli jsem si připadal jako rocková hvězda.

obr.: hustota středoškolaček na metr čtvereční bylo toho dne obzvlášť vysoká.



obr.: jedna z mnoha fotek, tady společně s Ran Ranem z Číny.



obr.: napadlo mě si takhle lehnout. Když jsem to udělal, holky začaly úplně pištět! A takováhle fotka z toho vzešla.

[tombac]

Zajimave. Ta posledni fotka je roztomila.